|
|
Krajobraz odrazu
Tesařová, Anna ; Helia De Felice, Jennifer (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Práce se bude zabývat krajinou a pohybem v krajině. Mým cílem je zasoustředit se na to, jakým způsobem se zrcadlí můj odraz v krajině a krajina ve mě. V procesu práce budou probíhat akce reflektující tyto témata, podle příležitosti ve spolupráci s dalšími lidmi nebo o samotě. Při akcích bude pořizován různorodý záznam, ze kterého budu později vycházet pro vytvoření výsledné série obrazů.
|
|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
|
Setkání estetiky a teologie ve zkušenosti krásy - v inspiraci dílem H. U. v. Balthasara
CARASOVÁ, Adéla
Práce se zabývá vztahem estetické zkušenosti krásy a náboženské zkušenosti božského zjevení. Vychází z díla Hans Urs von Balthasara, z jeho pojetí krásy v rámci teologické estetiky. Celá problematika je zkoumána fenomenologicky. Estetické zakoušení krásy vede člověka podle Balthasara k nahlédnutí samotného bytí, v němž je analogicky poznáváno absolutní Bytí samotného Boha. Pozemská krása je analogicky vztažena k božské nádheře, či slávě (Herrlichkeit).
|
|
|
Krajobraz odrazu
Tesařová, Anna ; Helia De Felice, Jennifer (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Práce se bude zabývat krajinou a pohybem v krajině. Mým cílem je zasoustředit se na to, jakým způsobem se zrcadlí můj odraz v krajině a krajina ve mě. V procesu práce budou probíhat akce reflektující tyto témata, podle příležitosti ve spolupráci s dalšími lidmi nebo o samotě. Při akcích bude pořizován různorodý záznam, ze kterého budu později vycházet pro vytvoření výsledné série obrazů.
|
|
|
Doprovodné složky živcové suroviny ložiska Krásno - Vysoký kámen: složení a vztah k hlavní užitkové složce suroviny
Vrbický, Tomáš ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent)
Ložisko živcové suroviny Krásno je jedinou činnou lokalitou ve Slavkovském lese. Předmětem těžby je zde kvalitní živcová surovina hojně využívaná zejména v keramickém a sklářském průmyslu. V těžené surovině se vyskytují četné doprovodné složky, které mohou ovlivňovat její kvalitu. Mezi hlavní doprovodné složky patří oxidy Fe, které vyvolávají nežádoucí barevné změny v živcovém materiálu. Dalšími doprovodnými složkami jsou apatit a topaz, které nemají výraznější vliv na kvalitu. Zajímavou složkou doprovázející hlavní surovinu jsou Nb, Ta, Li a Rb, které se zejména v posledních letech staly předmětem značného zájmu. Na zkoumané lokalitě se v současnosti zahajuje separace doprovodných složek s cílem zvýšit kvalitu živcového materiálu. Ukazuje se, že při nalezení vhodných postupů by bylo možné vzniklý separát dále upravovat a získávat z něj některé strategické suroviny. Pro realizaci těchto záměrů je však nutné provést podrobnější výzkum zacílený jen na určité složky a zároveň nalézt vhodné separační a úpravárenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
| |
|
|
Objektivní a subjektivní poznání krásy v díle Tomáše Akvinského
FLEISCHMANN, Dan
Tato práce se zabývá objektivním a subjektivním poznáním krásy u scholastického filosofa Tomáše Akvinského. Vzhledem k tomu, že "krása" ve středověku nebyla hlavním tématem teologie a filosofie, představují úvodní kapitoly historické prameny a zdroje krásy, z kterých sv. Tomáš čerpal. Z definice krásy víme, že krása patří ke kognitivní mohutnosti, proto navazující kapitoly představují činnost smyslů a rozumu, kterými krásu poznáváme. (Pulchrum autem respicit vim cognoscitivam). Z této poznávací činnosti vyplývají objektivní charakteristické vlastnosti krásy, tj.: a) úplnost; b) proporce; c) jas.) Předposlední kapitola zdůvodňuje význam poznání objektivní a subjektivní krásy, z které nám plyne prožitek (delectatio et amor). Dochází-li v rozumu k vyhodnocování poznatků a principům týkajících se krásy, je nutně přítomný přesah poznání, jakým je věda. V závěrečné kapitole se věnujeme zajímavé otázce moderní vědy estetiky: "Zda je krása, tak jak o ní psal Tomáš Akvinský, specifickou distinktní transcendentálií, nebo pouze implicitní transcendentálií iniciovanou filosofy 20. století?" Práce se snaží ukázat význam studií středověké filosofie při formování témat jakým je krása a umění.
|
|
|
Strategický plán rozvoje města Krásno
Kříž, Erich ; Krejčová, Nikola (vedoucí práce) ; Wokoun, René (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat strategický plán rozvoje města Krásno. První část se zabývá obecným teoretickým rámcem, přičemž se zvláště zaměřuje na problematiku strategického plánování malých obcí. Rovněž se zabývá základní definicí pojmů. V druhé části komplexně analyzuje město, přičemž je využita socioekonomická analýza, SWOT analýza, řízené rozhovory a dotazníkové šetření. Závěrečná část práce se věnuje strategickému plánu, vizi rozvoje a jednotlivým rozvojovým osám. Vzhledem k limitům daným rozsahem je v závěreční části vynechána finanční a monitorovací část, přičemž jednotlivé projekty jsou pouze specifikovány.
|
host ::
RSS.